pátek, 5. června, Bzenec–Mikulov, 117 km, převýšení 769 m, Ø 19,6 km/h
Včera jsme odbyli příjezd do Bzence, protože místostarostka paní Irena Koukalová Uličná měla napilno, v Bzenci to bzučí. Až dnes ráno byla chvilka na pár slov. Zásadní informace: přijeli jsme o den dříve, být tu v sobotu, mohli bychom se zúčastnit zdejší soutěže o nejlepší guláš. Soutěží deset (!) místních spolků (kolik byste jich napočítali u vás?), letos poprvé hodnotí guláš vybraná porota. Vloni rozhodovali Bzenečtí, jenže některý klub měl víc příznivců než jiný, ten výsledek byl vachrlatý. Letos rozhodnou znalci, pozor na žlučník!
Ve Veselí nad Moravou je Josef Zimovčák doma, ale že ho tady tak berou, jsme nečekali. Ten program v amfiteátru s živou muzikou, kulturním programem, výstavou kol Veselského klubu nezávislých cyklistů a zaplněným hledištěm plným dětí i dospělých tu byl kvůli cyklotour, ale vlastně kvůli Pepovi. Za léta našeho cestování jsme vyslechli mnohé projevy, dobré i velmi dobré, jimiž se představitelé měst a obcí vztahovali k naší snaze. Ten, který měl starosta pan Petr Kolář, bych ocenil nejvýš. Ocitoval kronikáře, který zapsal pro budoucí – a tedy i pro nás – proč bylo dobyto biblické město Akkon. Napsal: „Město Akkon padlo, protože každý plnil svoji povinnost. Město Akkon padlo, protože každý plnil jen svoji povinnost.“ Přečtěte si to ještě jednou, prosím, a mysleme na to.
Velkou nad Veličkou netřeba představovat, čtyřdenní Horňácké slavnosti račte znát, pravda. Chystají je na půlku července, přivítat na půl hodiny stovku cyklistů je pro starostu Petra Šmidrkala muška. Přivítal nás spolu s dvě stě padesáti dětmi Masarykovy základní školy, děkujeme.
Odsud jsme spěchali do Kuželova, místa známého milovníkům technických památek. Mají tu větrný mlýn a jedinečný, z ulice nenápadný penzion s restaurací U mlýna. Čekala nás majitelka objektu Jana Kozumplíková. Akci Na kole dětem podporuje sedm let, žádný div, že se s Josefem přátelsky objali. My jsme si pochutnali na klobásce a pak rychle šacovali kapsy a honem honem pláštěnky, návleky a bundy. Hnala se čina a cestu do Strážnice nám pořádně osolila. Začalo lít, teplota klesla na analogově 12 stupňů, pocitově na Island, protivítr navrch. Trvalo to jen do Strážnice, ale stačilo, fujtajxl.
Starosta Risto Ljasovský nás přivítal ještě za deště, s Josefem si vyměnili listiny, symbolický šek za certifikát, a už by mohla začít volná zábava, kdyby se neobjevil… V minulých letech jsme jezdili přes Jihlavu, letos jsme město tamního vlídného sponzora minuli. Teď se stalo něco, co se ještě nestalo. Sponzor, generální ředitel GLS přijel za námi s tučným šekem a krátkým vysvětlením. Že ví, oč se snažíme, že mají v rodině zkušenost s malým pacientem, který… Zkrátka že umí ocenit, když nejde sám, že jsou lidé, o něž se lze opřít. Někdy stačí jedna dvě věty. Už už bychom jeli, kdyby se nevytasil Radek, co šlape už deset let, se svým šekem. Chystal svoji cyklistickou akci, od sponzorů vybral ranec peněz, ale akci musel zrušit. Co s penězi? Namaloval a teď předal šek na 175 000 korun, deset navíc přidal za svého. Kdybyste u vás na vsi potřebovali branky a tribuny na fotbalový stadion, zkuste firmu Racha.
V Hodoníně jsme skoro jako doma. Starosta Libor Střecha nás přijal už standardně v cyklistickém a vydal se s námi na kus etapy. Cestou jsme se shodli, že už jsme tu byli – a dostali příspěvek na nadaci – po sedmé.
Jen pět kilometrů a zatáčíme na sportoviště v Lužici. I tady nás přijal standardně starosta Tomáš Klásek a rovněž standardně se vymluvil, že dál nemůže. Vloni pokládali střechu na školu, letos je to vážnější. Zdejší dvaadevadesátileté paní vyhořel domek, zbytek je na lopatu, rodinu to ale nezajímá, rozhodně ne tak, aby se o maminku postarali. Kdo tedy? Také letos má pan Klásek omluvenku.
Obecní úřad v Moravském Žižkově vede starosta Josef Osička, který nám předal velkorysý šek. Na obec s patnácti sty občanů… Děkujeme.
V cíli v Mikulově nás už sledovalo sluníčko. Dnes nevídáno. Pan místostarosta Ivo Hrdlička s námi šlapal od Hodonína, takže se o přivítání a občerstvení na náměstí postarala paní Magdalena Krčmová. Zdá se mi s ohledem na dnešní atmosférické podmínky charakteristické, že na úřadu vede referát krizového řízení.
Dobrou.
P. S. Našinec je osoba chybující. Čtenářstvo jsem uvedl v omyl, když jsem v raportu z Rychnova uvedl, že se Magdalena Dobromila Rettigová narodila v tomto městě. Kdeže, nenarodila, zde „jenom“ dokončila svoji slavnou kuchařku „vraž do toho deset vajec“. A zrovna zítra, 6. 6. to bude 200 let, kdy za svým veledílem učinila poslední tečku. Na rychnovském náměstí výročí náležitě oslaví. Ať se to podaří, ať si to všichni užijí, paní Dobromila si tu oslavu rozhodně zaslouží. P. P. S. Náš fotograf Ivo Dvořák čelí marným, opakuji marným prosbám, aby na web zařadil i snímek žadatele, případně manželky či ratolesti. Nechme na něm, co tam zveřejní, proto je ten výběr tak rozmanitý.
zapisovatel Jan Králík
