20. etapa - Giro d´Itália 2014

30.května 2014

Fanoušci nás hnali do kopce

Dnešní 20. etapa byla opravdovým vyvrcholením letošního Gira. Josef Zimovčák zahájil ranní nástup na start sloganem „Hoši, dnes vás zvu na večírek“ a po ranní rovince na zahřátí z Maniaga začaly oslavy v Tolmezzu na úpatí Passo del Pura. Zde se do pelotonu zapojili další čtyři cyklisté z Liberce a okolí a společně s Josefem a jeho týmem začali tvrdou vrchařinu. Jak jsme si již na Giru zvykli, Italové staví silnice pod většími úhly než jiné národy a tak nás průměr kolem 10% vůbec nepřekvapil. Navigátor Míra si rozjel své konstantní tempo a ostatní se standardně trápili a šli tak příkladem všem, kdo se zdráhají překážky překonávat. Jako obvykle se na vrchol všichni dostavili ve velmi dobré kondici a tak jsme se mohli klidně spustit do údolí k údolní přehradě Lago della Maina. Zde nás při dnešním krásném počasí zaskočila první ze dvou dešťových smrští doprovázená krupobitím. Na rozdíl od fotbalu se ale cyklistika koná při každém počasí a peloton se řítil dál. Protože je však vysoké kolo delikátní stroj, podařilo se nám společnými silami přesvědčit Josefa, aby předešel jeho zkáze a ukryl se s námi před kroupami pod přilehlý přístřešek. Zanedlouho se počasí umoudřilo a peloton rozjel stoupání na Sella Razzo. Tento kopec je o něco mírnější a byl doslova obsypán českými vlajkami a fanoušky  provolávajícími hesla jako „Forza In bici per in bambini“, což v překladu znamená něco jako „Makejte Na kole dětem“. Fanoušci se objevovali téměř v každé zatáčce, českých vlajek přibývalo, po trase se řítili šílenci odění do vlajky a spodního prádla a později vyšlo najevo, že většinu z nich tvoří Honza v různých převlecích, který dnes nešlapal ani jednou nohou, neboť si zapomněl ráno tretru v obytném voze. Činil se i fotograf a řidič, kteří na vrcholcích organizovali diváky do špalírů a řídili povzbuzování. Atmosféru dnešní etapy jsme si tedy náležitě vychutnali, dopomohly k tomu i nádherné výhledy z vrcholu Sella Razza na okolní zasněžené a sluncem zalité horské štíty. Po velmi dlouhém sjezdu se náš peloton dostal do města Ovaro pod nejtěžší kopec, co kdy Evropa spatřila, Monte Zoncolan. V Ovaru vrcholila lidová veselice předcházející etapu Gira a diváky zde již notnou chvíli přiváděl do varu náš druhý velocipedista Josef Vaněk, brázdící na vysokém kole v růžovém dresu úpatí Monte Zoncolanu a rozrážející davy fanoušků cestu k úpatí kopce. Upozorňujeme všechny čtenáře, kteří by zatoužili Monte Zoncolan vyjet na vysokém či normálním kole, ať to nedělají. Pro informaci uvedeme číselné údaje. Kopec je dlouhý 10,1 km, začíná v nadmořské výšce 530 metrů nad mořem ve městě Ovaro a končí ve výšce 1730 metrů. Na 10 km tedy nastoupá cyklista či spíše chodec 1200 výškových metrů. Průměrný sklon je tedy 12%, jeho prostřední část o délce 6 km má však sklon 15,4% s maximálními úseky 22%. Z uvedených dat je zřejmé, že kopec se nedá vyjet na vysokém kole, a pro drtivou většinu lidí ani na normálním. Josef Zimovčák však ukázal, že se tento sklon dá na vysokém kole sjet, detaily tohoto kousku zde pro značné riziko uvedení čtenáře v šok uvádět nebudeme. Ve zkratce pouze uvedeme, že jsme večer v kempu oslavili Josefa v kompaktním stavu a s projevy všech základních životních funkcí. Z bezprostřední blízkosti tento nevšední kousek sledoval i Didi Senft, známý jako El Diablo nebo Der Tourteufel. Fotograf Ivo Dvořák jej překvapil v jeho pojízdném brlohu těsně před branou Vjezd do pekla, kde pospával ve své kombinéze, ihned nasadil rohy, chopil se trojzubce a vyrazil fandit k trati. Jeho reakce na náš peloton jsou nepopsatelné a proto vám je přinášíme ve fotoreportáži.  Dnešní etapa byla skutečným vrcholem letošního Gira, zítra se těšíme na závěrečnou spanilou jízdu do Terstu, kde vedoucí Petr Vlček nařídil povinnou koupel v moři a nepovinnou sklenku lehkého sektu na oslavu úspěšné završené práce. Z našeho pojetí závěrečné etapy vám přineseme svědectví.  

Fotogalerie

foto: © Ivo Dvořák

20. etapa  Giro d´ Italia 2014