Trasa: Vémyslice – el. Dukovany – Rouchovany – Jaroměřice nad Rokytnou – Brtnice – GLS – Jihlava
Délka trasy: 105 km
Úterý, 3. června 2025, 5. etapa, už to frčí
106 km, průměr 19,3 km/h, max. 49,4 km/h, nastoupáno 1470 m, na startu jen 65 cyklistů (asi že to vypadalo na déšť)
Sami jsme se odmávli ve Vémyslicích za sem tam kapek, jako když si solíte chleba. První zastávkou byly Dukovany, kde nás tradičně mile přivítali tiskový mluvčí Jiří Bezděk a vedoucí komunikace Jana Štefánková (ta se dokonce objala se Zdeňkem Víchem. Jak ten to dělá?), dále tradiční koláčky a stejně tradiční bezinková šťáva od Mohelského mlýna. V Dukovanech letos slaví 40. výročí, které si připomenou mimo jiné svým jaderným vínem. Na jižních svazích areálu pěstují sauvignon a rýnský ryzlink, je ho tolik, že každý z 1850 zaměstnanců dostane sedmičku dukovanského vína. Kromě toho mají i atomový med, který dávají návštěvám jako dárek. Vtipné. Než jsme si odbyli formality (oni šek, my certifikát), nabili jsme naše elektrická auta. Když v Dukovanech, tedy plnotučnou šťávou. K tomu třeba připomenout, že letos stejně jako vloni nás podporuje Peugeot – půjčil nám dva skříňové vozy a tři osobáky, z nichž dva jsou elektrické bzučáky, díky. Krásná auta, vůbec je není slyšet.
Rouchovany jsou další zastávkou, netřeba říkat, proč té obci říkáme Řízkovany, je to tu tradice, desetiletá? Delší? Kratší? Nevíme, ale jsme tu skoro jako doma. Pan starosta Černý byl služebně v Anglii (snad mu dali řízky na cestu), zastoupil ho místostarosta Milan Charvát.
Byli jste někdy v Jaroměřicích nad Rokytnou? Ne-li, měli byste, už kvůli kostelu svaté Markéty. Úžasná katedrála, není čas to popisovat, viz internet. Byl to mimořádný zážitek, především proto, že jsme měli chvíli na to nejen sem zajít, ale vyslechnout (jistě zkrácenou) historii jedinečné stavby. Na závěr vyběhla mladá kastelánka na kůr a rozezvučela varhany. Bůh je všude, ale varhany mu hrají jen ve svatostáncích. Bylo z toho vytržení z našeho šlapání, člověk se trochu zmenšil a ztišil a vůbec… Pan farář nám požehnal, a než se z toho našinec zase vrátil do reálu, byl peloton fuč. Dohnat ho dalo několika opozdilcům sakra (s odpuštěním) hodně dřiny. Díky Jirko Kalábe. Tomu teď nerozumíte, Jirku Kalába, Jirku Spáčila, Jirku Vokurku a další pilíře naší tour, bez nichž se letos musíme obejít, přiblížíme příště. Ale abych nezapomněl – přivítal nás starosta Jaroslav Soukup a dvě stovky místních s kulturním programem, kde vystoupily mažoretky a skvělá drobná školačka, která zpívala jako dospělá profesionálka.
Brtnice je malebné městečko se zámkem, dvěma kostely a krásnou sýpkou, až pojedete z Jaroměřic, zastavte se tady. Místostarostka Vlasta Kolmanová nás mile přivítala, přiznala, že na renovaci sýpky (až tu budete, projděte si jí) nemá žádnou zásluhu, zato pracovala na sedmdesátimilionové evropské dotaci na cyklostezku z Rokštejna do Brtnice. Už abychom ji mohli otestovat…
V GLS Jihlava jsme už potřetí (počtvrté?), s panem ředitelem Petrem Pěchou jsme se ovšem setkali poprvé. Hned nás dostal svou pohádkou: Jako pětiletý klučina se na procházce s babičkou a dědečkem ptal, co to vidí za kolo. „Petříčku, to je kolo, na kterém jezdí pan Zimovčák.“ Teď mu nezbylo než ho na Pepovo kolo vysadit. Držel se statečně. Zapisovatel se optal velkého chlapíka v dresu GLS, kdepak je bývalý ředitel Pavel Včela. „Stojí před vámi,“ pravil pan Včela s tím, jak ho těší, že to po něm převzal zrovna Petr Pěcha. Sám převzal projekty v rámci Východní Evropy.
V Jihlavě jsme zamířili před budovu kraje Vysočina, kde nás čekal hejtman Martin Kukla a představitelé společnosti Bosch i jejich odborů – jak správně tušíte, všichni pro nás měli připraveny šeky, tedy pro nadaci Josefa Zimovčáka. Pro Pepu osobně měl hejtman překvapení, o němž více, až se naplní.
V závěru jsme přivítali profesora Jana Pirka, který dnes absolvoval dlouhéééé jednání Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu ČR. Prý to skončilo o hlas, ještě že zůstal. Taktak doběhl domů, nacpal tašku, hup na kolo, šup na nádraží, rychle do Jihlavy, aby se tradičně přidal k tour, jede až do konce. Perlička na závěr: V budově kraje jsem profesorovi představoval/připomínal našeho Radka Chamráda (toho s těmi asi 340 tisíci pro nadaci, vzpomínáte). Radek mu vykal, ale profesor ho napomenul, že si přece tykají, jako ostatně skoro všichni na tour. „To nemožu,“ bránil se a ubránil Radek.
Hezký večer, Honza Králík
Fotogalerie
úterý 3. 6. 2025
Start páté etapy bude ve Vémyslicích a směřujeme směrem na západ. Městys Vémyslice se nachází v okrese Znojmo a náleží pod Jihomoravský kraj. Městys Vémyslice leží v průměrné výšce 255 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1234. Celková katastrání plocha obce je 1230 ha, z toho orná půda zabírá sedmdesát procent. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem. V obci Vémyslice se pěstuje také víno.
Směřujeme Javišovickou pahorkatinou ke komínům elektrárny Dukovany.
Zde je naše tradiční zastávka a hlavně zde dostáváme podporu od nadace ČEZ. Jaderná elektrárna Dukovany je první jadernou elektrárnou postavenou na českém území. V elektrárně jsou 4 výrobní bloky s tlakovodními reaktory typu VVER 440. První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985 a od července 1987 jsou v provozu všechny čtyři výrobní bloky. V rámci zvyšování účinnosti a využití výkonových rezerv došlo ke zvýšení instalovaného výkonu z původních 4 x 440 MW na současných 4 x 510 MW. Občerstvení zde každoročně připravuje a podporuje nás majitel penzionu Mohelenský Dvůr, za což děkujeme.
Po prohlídce informačního centra směřujeme do Rouchovan. Zde stavíme také téměř každý rok a místní řízky jsou v pelotonu vyhlášené. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243, kdy jsou zmíněny jako ves Ruchowan, která patřila mezi zeměpanská sídla. Do roku 1849 patřily Rouchovany do krumlovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak v letech 1942 – 1945 do okresu Moravské Budějovice, pak opět do okresu Moravský Krumlov a od roku 1960 jsou součástí okresu Třebíč. Po občerstvení, ale už spěcháme dál.
Další zastávkou na naší cestě jsou Jaroměřice nad Rokytnou. Rozkládají se v Jaroměřické kotlině. Tu na severu uzavírá výčapský hřbet, součást klučovské hrásti, jíž vede rozvodí mezi řekami Jihlavou a Rokytnou. Město je bohaté svým kulturním dědictvím, a to zejm. tamním barokním zámkem s kostelem svaté Markéty a působením Františka A. Míči a Otokara Březiny. Od roku 1999 je známo konáním Mezinárodního hudebního festivalu Petra Dvorského. Historické jádro je městskou památkovou zónou. Nevím, zda si stihneme za 30 minutovou zastávku prohlédnout všechny zajímavosti města, ale alespoň bude důvod se vrátit. To už ale směřujeme dále na severozápad.
Vjíždíme do Křižanovské vrchoviny a zde zastávka v Brtnici. Je to naše první zastavení v tomto městě. Příjemnou krajinou lesů, nevysokých pahorků, rybníků a romantických údolí se vine tok říčky Brtnice. Stejnojmenné městečko se nachází v nadmořské výšce 510–515 metrů. Kopce, které jej obklopují, dosahují výšky přes 600 m n.m. Na jihovýchodě je to Strážka, vysoká 609 m n.m., na východě Malín – má 634 m n.m., na severovýchodě Strážnice se 602 m n.m. Nejvyšším vrcholem v okolí je na západě Brtnický vrch (Šuberka) se 646 m nadmořské výšky. První zachovaná písemná zmínka o Brtnici je z roku 1234. Dalším významným mezníkem je rok 1486, kdy na žádost Hynka z Valdštejna povýšil Matyáš Korvín Brtnici na městečko a udělil jí právo dvou trhů ročně. Zatím poslední důležitou listinou v historii města je Rozhodnutí předsedy PS Parlamentu ČR Václava Klause ze dne 27. října 2000, kterým se městečko Brtnice spolu s devíti místními částmi povyšuje na město. Ve městě a okolí je velké množství památek a tak bude určitě co prohlížet. Také se občerstvíme, protože nás čeká poslední část dnešní etapy směřující do Jihlavy.
Nejprve navštívíme již tradičně areál našeho sponzora, společnosti GLS. Tady si pro nás vždy připraví nějaké překvapení. Tak už se těšíme na to letošní. Pak už je to do centra Jihlavy jen kousíček.
Jihlava je české krajské a statutární město, ležící na Českomoravské vrchovině a položené na někdejší česko-moravské zemské hranici, tvořené zde zčásti řekou Jihlavou. Historicky se jedná o moravské město a i dnes většina Jihlavy leží na moravské straně, pouze severozápadní okraj je v Čechách. Historické město, založené ve 13. století jako hornické s těžbou stříbra, je od roku 1982 městskou památkovou rezervací. Jihlava je od roku 2000 střediskem Kraje Vysočina. Ve městě žije přibližně 54 tisíc obyvatel. Město nese název Jihlava podle původní kupecké osady u kostela svatého Jana, která se nacházela poblíž brodu přes stejnojmennou řeku, jež dala osadě název. V Jihlavě se zastavujeme každý rok, pokud se nám to nepodaří během Cyklotour, tak se zde každoročně zastavíme při jednodenní charitativní jízdě Na kole dětem Vysočinou.
Dnes nasbíráme síly do dalších kopců Českomoravské vrchoviny v zítřejší 6. etapě.
Podrobná mapa zde
- Soubor GPX pro navigace stáhnete u každé etapy z odkazu umístěného v mapě vpravo nahoře nebo kliknutím na trasu v mapě.
- Informace o celkovém stoupání a klesání získáte kliknutím na trasu v mapě.
- Změna tras a časů vyhrazena.