Trasa: Zichovec – Louny – Žatec – Podbořany – Chyše – Toužim
Délka trasy: 104 km
Sobota, 7. června 2025, 9. etapa, tak jsme to dofrčeli
104 km, průměr 18,7 km/h, max. 46,6 km/h, nastoupáno 1232 m, nejvyšší bod 621 m n.m. Na startu nás bylo 61 (asi).
Ráno nás na Zichovci odstartoval Ivan Husák za pěkného počasí. Mraky na nebi nic moc pěkného neslibovaly. Jedeme kolem nedokončeného chrámu v Panenském Týnci a za chvíli klesáme z kopce do Loun a užíváme si krásný výhled na České středohoří. V Lounech je zastávka u Pivovaru Zichovec zpestřená nedalekým největším modelem jízdního kola v České republice.
Přivítal nás starosta Milan Rychtařík s hezkým šekem. Moc pěkně děkujeme. Své umění nám ukázaly malé mažoretky ze zdejší zušky, říkají si Fialky. Nebe se stále víc zatahovalo, uvidíme, co nás čeká.
Do Žatce jsme zmokli zatím jen trochu. Jedeme po trase silniční objížďky, na níž jsme zdrželi řidiče, jimž jsme se omlouvali, stane se. V Žatci na náměstí se schylovalo ke srazu klubu minicooperů, které postupně přijížděly na náměstí. Jak známo, těmto britským vozům se říká knedlík, což nám připomnělo, že tu před lety byl cíl jedné z etap, večer se podávala svíčková se šesti. Tentokrát nás přivítal starosta Radim Laibl a přiťukl si s Josefem místním tradičním mokem.
Žádné zdržování, mraky se honily a před námi Podbořany, kam jsme v minulosti zavítali několikrát. Byl-li to všední den, čekaly nás zástupy místních školáků. Dnes nás očekával starosta Radek Reindl a po malém občerstvení nás vyslal do Karlovarské kraje a města Chyše. Je na celkem krutém kopci, pěkně jsme se rozdýchali a zahřáli.
Kdo jste nikdy nebyl v Chyši, měli byste tu chybu napravit. Mají tu krásný zámek i pivovarskou hospodu. Nám ovšem začalo krásně pršet. Přivítal nás místostarosta Josef Váňa, statečně stoje na dešti. Po výměně certifikátu za šek déšť ustal a začal liják.
Žádný div, že jsme toužili zakončit letošní tour v poslední štaci, Toužimi. Chybělo jen pět kilometrů, když přestalo pršet. Na horizontu posledního kopce na nás čekalo osmdesát sedm dětí, které nerozehnala ani ta sprcha. Zapojily se za Pepu a do cíle přifrčel dlouhý a pestrobarevný had. Vysvitlo i sluníčko, aby se podívalo na náměstí, kde čekalo snad celé město, v němž od rána probíhala akce Toužim sportuje. Velké podium, spousta stánků, vše moderuje Ondřej Pavelka, exhibice trialu a vřelé přijetí panem radním Robertem Hrůzou. Velké poděkování patří klukům z MTB Nežichov, kteří v tom všem tak trochu mají prsty..
XVI. ročník je u konce, přijde čas zhodnotit ho a neodkládat přípravu toho dalšího.
Během našeho putování jsme nepoděkovali všem, kdo se o nás celé ty dny starali. O motorkářích byla řeč včera, bez policie ČR by to nešlo už vůbec. Co bychom si počali bez aut a jejich posádek, které nás chrání vpředu i za posledním jezdcem, převážejí naše zavazadla, prodávají nadační předměty a vůbec zajištují, aby to všechno běželo jak po másle. Oč větší pohoda, o to víc starostí, úsilí, ochoty, pomoci a organizace v zákulisí. Naše díky patří Davidovi Brychtovi, Jaroslavu Bystřickému, Ivo Dvořákovi, Tomáši Měsíčkovi, Ivoně Misařové, Matěji Motyčkovi, Martině Střížové, Arturovi Šramlovi, Monice Zálešákové, Sašovi Zimovčákovi a… a… Bez vás by to nešlo.
Tak za rok 🙂
Fotogalerie
sobota 7. 6. 2025
Startujeme letošní poslední etapu, opouštíme Zichovec a míříme do cíle v Toužimi.
Mineme nikdy nedokončený kostel Panny Marie v Panenském Týnci a spouštíme se z Dolnooharské tabule z kopce do údolí řeky Ohře. Užíváme si krásný pohled na České středohoří s Krušnými horami v pozadí, ale to už jsme na dnešní první zastávce v Lounech.
První zmínky o osadě Luna při brodu přes řeku Ohři pochází ze 12. století. Louny – město s bohatou historií i na tradice navazující současností. Rozsáhlé rekonstrukce vracejí k životu skutečné skvosty architektury a obohacují tak život všech, kdo v Lounech žijí i těch, kdo město navštíví. Nejvýznamnější stavbou je asi chrám sv. Mikuláše, dílo architekta Benedikta Rejta z let 1519 – 1538, který patří k vrcholným dílům české pozdní gotiky a tvoří působivou dominantu města. Nevím, zda si stihneme prohlédnou místní vyřezávané dřevěné oltáře nebo vystoupat na vyhlídkovou věž chrámu, ale rozhodně se občerstvíme a pokračujeme dál, do dalšího města na řece Ohři.
Nejedeme ale podle řeky, ale trošku kratší cestou, no a když začínají přibývat chmelnice v našem okolí, tak je jasné, že jsme v Žatci. Město Žatec – místo, kde je pivo a chmel doma. Město je i se svou chmelařskou tradicí zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO. Ostrožna nad Ohří však byla poprvé opevněna už na konci pozdní doby halštatské. V 8. a 9. století se na ní podle archeologických nálezů nacházela neopevněná osada, kterou v 1. polovině 10. století nahradilo žatecké hradiště. První písemnou zmínku z roku 1004 o něm obsahuje kronika Dětmara z Merseburku. Asi si nestihneme prohlédnout radniční věž s novou expozicí Žatec v proměnách času, historické náměstí, nejmenší chmelničku na světě, hradby, Kněžskou a Libočanskou bránu, synagogu, Mederův dům, Muzeum Pivovarnictví, Galerii Sladovnu, Chrám Chmele a Piva, Klášterní zahradu a další zajímavosti, ale alespoň o důvod více se vrátit. Zároveň se zde na náměstí dnes koná část srazu Mini Cooperů, ale ty neuvidíme, protože odjedeme těsně před jejich příjezdem. I přesto pořadatelům srazu děkujeme za spolupráci a možnost využití jejich vybavení.
Už ale spěcháme dál. Stáčíme se na jih a posléze na jihozápad. Stále mezi chmelnicemi dorážíme do Podbořan. Zde jsme již také zažili několik krásných přijetí. Založení Podbořan i jejich název se podle některých historiků, například i Václava Hájka z Libočan, datuje na konec I. tisíciletí. Název původní vesnice znamenal ves podbořanů (lidí, kteří žijí pod borovým lesem). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1362. V zahradě komunistického spolkového domu byl v roce 1928 odhalen první pomník Vladimira Iljiče Lenina mimo Sovětský svaz. Podbořany stojí na jižním okraji Mostecké pánve na soutoku Doláneckého a Kyselého potoka, které patří k povodí Ohře. Do katastrálního území města na západě zasahují východní výběžky Doupovských hor, konkrétně jejich geomorfologický okrsek Rohozecká vrchovina. Samotné město se nachází v geomorfologickém podcelku Žatecká pánev a vede jím hranice mezi okrsky Pětipeská kotlina a Čeradická plošina. Do nejjižnější části území jižně od Valova zasahuje také Rakovnická pahorkatina. Čas ale běží a musíme dále.
Pokračujeme na jihozápad, projíždíme Vroutek, přejíždíme dálnic D6 u Lubence a za chvilku jsme ve městě Chyše. To už jsme k Karlovarském kraji i okrese Karlovy Vary. Název města je odvozen ze staročeského slova chyšě, které označovalo chatrč, dům nebo domek. První písemná zmínka o Chyších pochází z roku 1169. Roku 1473 bylo sídlo poprvé označeno jako městečko a o deset let později jako město. Město, včetně části Chýšky, stojí v nejvýchodnějším výběžku Tepelské vrchoviny, konkrétně v podcelku Žlutická vrchovina a okrsku Bochovská vrchovina. Největší památkou je kostel Zvěstování Panny Marie na vrchu zvaném Špičák. Raně barokní monumentální basilikální stavba z konce 17. století. Střed městečka tvoří poměrně velké obdélné náměstí v mírně svažitém terénu. Je to naše poslední zastávka před cílem letošního ročníku, a tak nabíráme síly a už míříme směr cílové město Toužim.
Dostáváme se na Tepelskou vrchovinu a tam je terén zvlněný. Toužim (612 m n. m.) je malé historické město na západě Čech, ležící v mělkém širokém údolí horního toku říčky Střely v Tepelské náhorní plošině. Dějiny Toužimi a jeho okolí se začaly psát na sklonku 12. století, kdy toto území od českých panovníků získal a následně také kolonizoval jihočeský velmož Jiří z Milevska, jenž posléze své majetky daroval klášteru premonstrátů v Milevsku, který založil v roce 1185. Toužim byla již od počátku správním centrem panství. Díky své odlehlé poloze a venkovskému charakteru regionu je Toužim a její okolí zajímavým místem k návštěvě.
Naše letošní putování zde končí, a tak určitě bude i čas na prohlídky místních pamětihodností. Ale to až zítra. Dnes budeme hodnotit letošní ročník, vyprávět si navzájem zážitky z letošního 16. ročníku a v hlavách se nám začne rýsovat trasa na rok 2026.
Podrobná mapa zde
- Soubor GPX pro navigace stáhnete u každé etapy z odkazu umístěného v mapě vpravo nahoře nebo kliknutím na trasu v mapě.
- Informace o celkovém stoupání a klesání získáte kliknutím na trasu v mapě.
- Změna tras a časů vyhrazena.