1. etapa 2023: Frýdlant nad Ostravicí - Slopné

1.6.2023

Od řeky Ostravice a z Města Frýdlant nad Ostravicí zamíříme do Beskyd. V Čeladné sice známe golfové hřiště neuvidíme, ale zato po pravé ruce uvidíme Skalku (964 m.n.m.), Ondřejník ( 890 ), za zády Lysá hora (1.324 ), po levé ruce Smrk (1.276 ), Tanečnice (1.084 ) a u ní Pustevny, my ale pojedeme údolím. Za chvilku jsme ve Frenštátu pod Radhoštěm. Zde na nás vždy čekával Karel Loprais se svojí Tatrou.... Město Frenštát pod Radhoštěm leží uprostřed malebné krajiny moravských Beskyd, mezi soutokem Lubiny a Lomné. Pro nedostatek písemných dokladů patrně nikdy nezjistíme přesné datum založení Frenštátu pod Radhoštěm ani osobu jeho zakladatele. První zmínka o městě se datuje kolem r. 1300. První pramenný doklad s výpovědní hodnotou připomíná existenci města až 14. března 1382. V roce 1781 Frenštátu pod Radhoštěm byl přiznán statut města. Téměř kolem skokanského areálu Jiřího Rašky budeme pokračovat směr sedlo Pindula. Po levé ruce bude Radhošť ( 1.129 ). Pak už z kopce do Rožnova pod Radhoštěm. Město projedeme po cyklostezce Bečva a budeme po ní pokračovat Rožnovskou brázdou až do Zašové, kde máme další zastávku. Obec Zašová byla založena již v počátku 14. století a patřila k meziříčsko-rožnovskému panství. Od roku 1549 náležela rodu Žerotínů, kteří zde roku 1714 položili základy nového poutního barokního kostela Panny Marie Zašovské. V obci Zašová spolu s Veselou žije dnes téměř 3 000 obyvatel v přibližně 800 domech. Rozloha Zašové s Veselou je 2252 ha s průměrnou nadmořskou výškou 338 m. n. m. (u Bečvy je n. v. 315 m, nejvyšší vrch – Huštýn – 749 m). Z obce pochází nebo v ní působila řada významných osobností, například akademik Alois Zátopek, zakladatel čs. vědy o seismice, spisovatelé František Stavinoha, Richard Sobotka, J.O.Bor, hudebníci Ferdinand Škrobák, Jan Polách, Miroslav Borovička, výtvarníci Milada Jaroňová – autorka proslavených “Zašovských háčkovaných kytiček”, Jitřenka Svobodová, Dana Trtíková, Václav Jaroň, Václav Holáň atd. Pokocháme se místními pamětihodnostmi a už pádíme dál. Projedeme Valašské Meziříčí a přikloníme se k říčce Vsetínská Bečva. Podle ní dojedeme až do Jablůnky, naší další zastávky. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1505. Odsud nás cesta povede přes Vsetín a podle říčky Senice až do Valašské Polanky. Obec Valašská Polanka je rozložena v údolí říčky Senice, asi 10 km od Vsetína a 30 km od krajského města Zlín. Západní část katastru na levém břehu Senice je na úpatí Vizovických vrchů, pravý břeh je již součástí Javorníků a patří do Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Obcí prochází silnice a železniční trať, spojující Moravu se Slovenskem. První písemná zmínka o obci (Valašská) Polanka je v listině papežské kurie z roku 1361, podle níž patřila klášteru ve Vizovicích. Valašská Polanka má bohatou historii, ale stejně tak bohatý je její současný společenský, kulturní i sportovní život. To prověříme a už budeme spěchat dále. Podle říčky Snice dorazíme až do Horní Lidče. Zde je naše oblíbená zastávka, již jsme zde několikrát byli a vždy na to rádi vzpomínáme. Obec Horní Lideč se rozkládá v kotlině na úpatí posledního výběžku Bílých Karpat, na úpatí jihozápadního výběžku Javorníků (od Pulčína) a jižní rozsochy Vizovických vrchů. Horní Lideč nabízí turistům a návštěvníkům obce možnost příjemně strávené dovolené a aktivního využití volného času v nově otevřeném Relaxačním a turistickém centru, kde je zároveň i možnost ubytování a stravování v obecní restauraci. K návštěvě zve atraktivní nabídka, kterou je mechanický betlém. Při stavbě betlému byl kladen velký důraz na vytvoření zajímavého prostoru, ale také příjemné atmosféry, která divákovi umožňuje prožít hluboký duchovní zážitek. Teď už nás ale čeká poslední část dnešní etapy. Přes okraj Vizovické Vrchoviny dojedeme až do Slopného. Zde je vždy také velmi milé přijetí a místní jsou velmi pohostinní. Obec Slopné se nachází asi 10 km severovýchodně od Luhačovic na říčce Horní Olšava v kraji Zlínském. Vznik obce je datován do počátku 13. století. Celkově má obec 204 popisných čísel, ve kterých žije 587 obyvatel s trvalým pobytem. Již od počátku osmdesátých let minulého století má počet obyvatel obce klesající tendenci, která se však v poslední době zpomaluje. Slopňané  byli vášnivými tesaři sloupů, které trápili v hospodářství škůdci, a proto chystali na ně pastičky nebo snad rádi chytali ryby? Jisté je, že podle jedné z těchto činností dostala obec Slopné svůj název. Ten byl nejpravděpodobněji odvozený od slova slop, past.  „Byla to ves, kde lidé často kladli pasti na lov zvěře nebo proti škůdcům v hospodářství“. Zde tedy dnešní pouť ukončíme a snad se nechytneme do žádné místní pasti.

Zítra zde budeme startovat i s mnoha dětmi na školní kritérium, tak se přidejte.