1. etapa 2023: Frýdlant nad Ostravicí - Slopné

Čtvrtek, 1. června - report

druhý den, první etapa, Frýdlant nad Ostravicí – Slopné, 117 km 

Po včerejším prologu nás dnes čekala první opravdová etapa. Začala už večer vyhlášením, že se ráno nakládají zavazadla od 7.15 do 7.20 h, kdo přijde pozdě, povleče bagáž ke startu na zádech. Pište si, že jsme před čtvrt na osm přešlapovali s taškami v ruce a čekali na odvoz. Na mančaft musí být přísnost, jinak by více než stohlavý peloton nedodržel harmonogram dne.

          Úderem osmé jsme opravdu odstartovali, jak naplánováno, první zastávka nás čekala ve Frenštátu pod Radhoštěm. V hezkém autokempu nás přivítal místostarosta Zbyněk Vágner. Byli jsme tu počtvrté, vždycky nás mile vítali. Letos tu ovšem někdo chyběl, už podruhé, Karel Loprais. Skvělý chlapík a rovný chlap, když mohl, vždycky pomohl. Přesvědčit se můžete v Národním technickém muzeu, kde nově stojí jeho nejúspěšnější tatra, s kterou třikrát vyhrál Dakar. Na dveřích je velké logo Na kole dětem.   

          Chvíli do kopce, pak cyklostezkami pod Rožnov do obce Zašová. Pan starosta Jiljí Kubrický nám nachystal (mimo jiné) frgály (jak jinak) tvarohové, makové, povidlové a hruškové. Ty posledně jmenované jsou mazané hrušovými povidly, vařenými ze sušených hrušek. Ač se našinec zapřisáhl, že se letos koláčů MUSÍ vzdát, vzdal to a hruškový frgál spořádal. Mňam. A teď k Zašové vážně: obec vydala knihu k 650. výročí svého založení. Je to odborně zpracovaná publikace skupinou profesionálních historiků, bohatě obrazově vybavená, s noblesní grafikou. Jsou tam například životopisy všech Zašovjanů, jak by řekli zdejší, kteří padli v první světové válce. Nemít ta kniha 670 stran a jistě dvě kila, koupil by si ji zapisovatel a vláčel ji celý den na zádech. Za tohle si vedení obce zaslouží poklonu.

          Petr Brinček je starosta Jablůnky, kam s námi přijel na kole – doprovázel nás z Jarcové. Před zdejší školou bylo živo, děti tady slavily svůj dnešní svátek, spojený s hrami zaměřenými na bezpečnost silničního provozu. Když se člověk rozhlédl kolem, viděl nové hřiště, skvělou dráhu pro skateboard, tenisový kurt – je patrné, jak se obce snaží.

          V Leskovci jsme jen na chvilku přibrzdili. Jak včera avizováno, sídlí tu firma Kovar, náš velký sponzor. Výkonný ředitel Petr Cedidla se ptal, zda firemní tým, který šlape s námi, v pelotonu stačil. Stačil, šlape jim to, snad stejně jako v práci. Vtipné bylo, že se přihlásil Václav Jízdný, spolumajitel firmy Alfun, která dodává firmě Kovar své plechy pro zdejší výrobu kontejnerů. Alfun je náš dlouholetý sponzor, jeho logo vozíme na dresech, zástupci obou firem se poprvé sešli právě tady. Svět je malý a dobrých lidí je všude plno, ne že ne.

          Ve Valašské Polance nás čekal starosta Jan Kozubík a místostarosta Martin Všeliga. Poděkovali jsme za milé uvítání a pochválili nejen hřiště a kurty, ale také už podruhé viděnou pozoruhodnou dráhu pro skateboardy. Pozor! Je to pumptrack, zdejší firmou Parkitect vyráběný její patentovaný chráněný vzor pro dovádění na nejrůznějších vehiklech – skateboardech, koloběžkách a na čem všem. Je o to zájem? Prý to exportují do celého světa. Super!

          V Horní Lidči jsme potřetí, byla to cílová obec, tentokrát jsme se „jenom“ zastavili. Hezká věc: starosta Josef Tkadlec mi řekl, že už dvacet let podporují Nadaci Šance dětské hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, kterou založil tehdejší přednosta prof. Vladimír Mihál. A ejhle – Nadace Josefa Zimovčáka podporuje rekondiční pobyty zdejších malých pacientů zrovna tak. Hezky se to sešlo. Tak jestli dovolíte, budu se opakovat: Svět je malý a dobrých lidí je všude plno, ne že ne.

          A už se blíží závěr. Znáte moravský „bermudský trojúhelník“? Jsou to Napajedla, Pitín a Slopné. Do této poslední obce v závěru dnešní etapy míříme už popáté. Jistě jste si všimli, že jsme neuvedli, kolik nám kde přispěli. Všude tolik, kolik mohou, kolik odsouhlasí vedení obce. Jsme vděční za jakoukoli částku, proto o nich v našich raportech nepíšeme. Ale nebojte, všechno je a bude na našich oficiálních stránkách. Slopné je výjimka. V obci žije 556 občanů, kteří nám rukou starosty Pavla Heinze předali šek na 160 000 Kč. Za všechny naše návštěvy včetně dnešní přispěli nadaci celkem 1 260 000 Kč. Mám se opakovat potřetí? Na dnešním příspěvku se podílelo 36 zdejších firem a rodin. Nutno v té souvislosti připomenout manžele Pavla a Ivonu Misařovy. Jsou to oni, kdo za nás ve Slopném agitují, Pavel s námi jede celou tour, Ivona na všech našich zastávkách spolu s Monikou Zálešákovou nabízejí naše dresy, trička, čepice a ponožky. Hezká dovolená, pravda.

          Když jsme s Jirkou Kalábem (také jedním z hlavních, štědrých a letitých sponzorů) šlapali Valašskem a hodnotili dnešní den, pravil, že takoví lidé dělají republiku.

          Tak se k nim přidejte. Dobrou, Honza Králík

Fotogalerie

Čtvrtek, 1. června, druhý den, první etapa, Frýdlant nad Ostravicí – Slopné, 117 km

Po včerejším prologu nás dnes čekala první opravdová etapa. Začala už večer vyhlášením, že se ráno nakládají zavazadla od 7.15 do 7.20 h, kdo přijde pozdě, povleče bagáž ke startu na zádech. Pište si, že jsme před čtvrt na osm přešlapovali s taškami v ruce a čekali na odvoz. Na mančaft musí být přísnost, jinak by více než stohlavý peloton nedodržel harmonogram dne.

          Úderem osmé jsme opravdu odstartovali, jak naplánováno, první zastávka nás čekala ve Frenštátu pod Radhoštěm. V hezkém autokempu nás přivítal místostarosta Zbyněk Vágner. Byli jsme tu počtvrté, vždycky nás mile vítali. Letos tu ovšem někdo chyběl, už podruhé, Karel Loprais. Skvělý chlapík a rovný chlap, když mohl, vždycky pomohl. Přesvědčit se můžete v Národním technickém muzeu, kde nově stojí jeho nejúspěšnější tatra, s kterou třikrát vyhrál Dakar. Na dveřích je velké logo Na kole dětem.   

          Chvíli do kopce, pak cyklostezkami pod Rožnov do obce Zašová. Pan starosta Jiljí Kubrický nám nachystal (mimo jiné) frgály (jak jinak) tvarohové, makové, povidlové a hruškové. Ty posledně jmenované jsou mazané hrušovými povidly, vařenými ze sušených hrušek. Ač se našinec zapřisáhl, že se letos koláčů MUSÍ vzdát, vzdal to a hruškový frgál spořádal. Mňam. A teď k Zašové vážně: obec vydala knihu k 650. výročí svého založení. Je to odborně zpracovaná publikace skupinou profesionálních historiků, bohatě obrazově vybavená, s noblesní grafikou. Jsou tam například životopisy všech Zašovjanů, jak by řekli zdejší, kteří padli v první světové válce. Nemít ta kniha 670 stran a jistě dvě kila, koupil by si ji zapisovatel a vláčel ji celý den na zádech. Za tohle si vedení obce zaslouží poklonu.

          Petr Brinček je starosta Jablůnky, kam s námi přijel na kole – doprovázel nás z Jarcové. Před zdejší školou bylo živo, děti tady slavily svůj dnešní svátek, spojený s hrami zaměřenými na bezpečnost silničního provozu. Když se člověk rozhlédl kolem, viděl nové hřiště, skvělou dráhu pro skateboard, tenisový kurt – je patrné, jak se obce snaží.

          V Leskovci jsme jen na chvilku přibrzdili. Jak včera avizováno, sídlí tu firma Kovar, náš velký sponzor. Výkonný ředitel Petr Cedidla se ptal, zda firemní tým, který šlape s námi, v pelotonu stačil. Stačil, šlape jim to, snad stejně jako v práci. Vtipné bylo, že se přihlásil Václav Jízdný, spolumajitel firmy Alfun, která dodává firmě Kovar své plechy pro zdejší výrobu kontejnerů. Alfin je náš dlouholetý sponzor, jeho logo vozíme na dresech, zástupci obou firem se poprvé sešli právě tady. Svět je malý a dobrých lidí je všude plno, ne že ne.

          Ve Valašské Polance nás čekal starosta Jan Kozubík a místostarosta Martin Všeliga. Poděkovali jsme za milé uvítání a pochválili nejen hřiště a kurty, ale také už podruhé viděnou pozoruhodnou dráhu pro skateboardy. Pozor! Je to pumptrack, zdejší firmou Parkitect vyráběný její patentovaný chráněný vzor pro dovádění na nejrůznějších vehiklech – skateboardech, koloběžkách a na čem všem. Je o to zájem? Prý to exportují do celého světa. Super!

          V Horní Lidči jsme potřetí, byla to cílová obec, tentokrát jsme se „jenom“ zastavili. Hezká věc: starosta Josef Tkadlec mi řekl, že už dvacet let podporují Nadaci Šance dětské hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, kterou založil tehdejší přednosta prof. Vladimír Mihál. A ejhle – Nadace Josefa Zimovčáka podporuje rekondiční pobyty zdejších malých pacientů zrovna tak. Hezky se to sešlo. Tak jestli dovolíte, budu se opakovat: Svět je malý a dobrých lidí je všude plno, ne že ne.

          A už se blíží závěr. Znáte moravský „bermudský trojúhelník“? Jsou to Napajedla, Pitín a Slopné. Do této poslední obce v závěru dnešní etapy míříme už popáté. Jistě jste si všimli, že jsme neuvedli, kolik nám kde přispěli. Všude tolik, kolik mohou, kolik odsouhlasí vedení obce. Jsme vděční za jakoukoli částku, proto o nich v našich raportech nepíšeme. Ale nebojte, všechno je a bude na našich oficiálních stránkách. Slopné je výjimka. V obci žije 556 občanů, kteří nám rukou starosty Pavla Heinze předali šek na 160 000 Kč. Za všechny naše návštěvy včetně dnešní přispěli nadaci celkem 1 260 000 Kč. Mám se opakovat potřetí? Na dnešním příspěvku se podílelo 36 zdejších firem a rodin. Nutno v té souvislosti připomenout manžele Pavla a Ivonu Misařovi. Jsou to oni, kdo za nás ve Slopném agitují, Pavel s námi jede celou tour, Ivona na všech našich zastávkách spolu s Monikou Zálešákovou nabízejí naše dresy, trička, čepice a ponožky. Hezká dovolená, pravda.

          Když jsme s Jirkou Kalábem (také jedním z hlavních, štědrých a letitých sponzorů) šlapali Valašskem a hodnotili dnešní den, pravil, že takoví lidé dělají republiku.

          Tak se k nim přidejte. Dobrou, Honza Králík

1.6.2023 - čtvrtek

Od řeky Ostravice a z Města Frýdlant nad Ostravicí zamíříme do Beskyd. V Čeladné sice známe golfové hřiště neuvidíme, ale zato po pravé ruce uvidíme Skalku (964 m.n.m.), Ondřejník ( 890 ), za zády Lysá hora (1.324 ), po levé ruce Smrk (1.276 ), Tanečnice (1.084 ) a u ní Pustevny, my ale pojedeme údolím. Za chvilku jsme ve Frenštátu pod Radhoštěm. Zde na nás vždy čekával Karel Loprais se svojí Tatrou.... Město Frenštát pod Radhoštěm leží uprostřed malebné krajiny moravských Beskyd, mezi soutokem Lubiny a Lomné. Pro nedostatek písemných dokladů patrně nikdy nezjistíme přesné datum založení Frenštátu pod Radhoštěm ani osobu jeho zakladatele. První zmínka o městě se datuje kolem r. 1300. První pramenný doklad s výpovědní hodnotou připomíná existenci města až 14. března 1382. V roce 1781 Frenštátu pod Radhoštěm byl přiznán statut města. Téměř kolem skokanského areálu Jiřího Rašky budeme pokračovat směr sedlo Pindula. Po levé ruce bude Radhošť ( 1.129 ). Pak už z kopce do Rožnova pod Radhoštěm. Město projedeme po cyklostezce Bečva a budeme po ní pokračovat Rožnovskou brázdou až do Zašové, kde máme další zastávku. Obec Zašová byla založena již v počátku 14. století a patřila k meziříčsko-rožnovskému panství. Od roku 1549 náležela rodu Žerotínů, kteří zde roku 1714 položili základy nového poutního barokního kostela Panny Marie Zašovské. V obci Zašová spolu s Veselou žije dnes téměř 3 000 obyvatel v přibližně 800 domech. Rozloha Zašové s Veselou je 2252 ha s průměrnou nadmořskou výškou 338 m. n. m. (u Bečvy je n. v. 315 m, nejvyšší vrch – Huštýn – 749 m). Z obce pochází nebo v ní působila řada významných osobností, například akademik Alois Zátopek, zakladatel čs. vědy o seismice, spisovatelé František Stavinoha, Richard Sobotka, J.O.Bor, hudebníci Ferdinand Škrobák, Jan Polách, Miroslav Borovička, výtvarníci Milada Jaroňová – autorka proslavených “Zašovských háčkovaných kytiček”, Jitřenka Svobodová, Dana Trtíková, Václav Jaroň, Václav Holáň atd. Pokocháme se místními pamětihodnostmi a už pádíme dál. Projedeme Valašské Meziříčí a přikloníme se k říčce Vsetínská Bečva. Podle ní dojedeme až do Jablůnky, naší další zastávky. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1505. Odsud nás cesta povede přes Vsetín a podle říčky Senice až do Valašské Polanky. Obec Valašská Polanka je rozložena v údolí říčky Senice, asi 10 km od Vsetína a 30 km od krajského města Zlín. Západní část katastru na levém břehu Senice je na úpatí Vizovických vrchů, pravý břeh je již součástí Javorníků a patří do Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Obcí prochází silnice a železniční trať, spojující Moravu se Slovenskem. První písemná zmínka o obci (Valašská) Polanka je v listině papežské kurie z roku 1361, podle níž patřila klášteru ve Vizovicích. Valašská Polanka má bohatou historii, ale stejně tak bohatý je její současný společenský, kulturní i sportovní život. To prověříme a už budeme spěchat dále. Podle říčky Snice dorazíme až do Horní Lidče. Zde je naše oblíbená zastávka, již jsme zde několikrát byli a vždy na to rádi vzpomínáme. Obec Horní Lideč se rozkládá v kotlině na úpatí posledního výběžku Bílých Karpat, na úpatí jihozápadního výběžku Javorníků (od Pulčína) a jižní rozsochy Vizovických vrchů. Horní Lideč nabízí turistům a návštěvníkům obce možnost příjemně strávené dovolené a aktivního využití volného času v nově otevřeném Relaxačním a turistickém centru, kde je zároveň i možnost ubytování a stravování v obecní restauraci. K návštěvě zve atraktivní nabídka, kterou je mechanický betlém. Při stavbě betlému byl kladen velký důraz na vytvoření zajímavého prostoru, ale také příjemné atmosféry, která divákovi umožňuje prožít hluboký duchovní zážitek. Teď už nás ale čeká poslední část dnešní etapy. Přes okraj Vizovické Vrchoviny dojedeme až do Slopného. Zde je vždy také velmi milé přijetí a místní jsou velmi pohostinní. Obec Slopné se nachází asi 10 km severovýchodně od Luhačovic na říčce Horní Olšava v kraji Zlínském. Vznik obce je datován do počátku 13. století. Celkově má obec 204 popisných čísel, ve kterých žije 587 obyvatel s trvalým pobytem. Již od počátku osmdesátých let minulého století má počet obyvatel obce klesající tendenci, která se však v poslední době zpomaluje. Slopňané  byli vášnivými tesaři sloupů, které trápili v hospodářství škůdci, a proto chystali na ně pastičky nebo snad rádi chytali ryby? Jisté je, že podle jedné z těchto činností dostala obec Slopné svůj název. Ten byl nejpravděpodobněji odvozený od slova slop, past.  „Byla to ves, kde lidé často kladli pasti na lov zvěře nebo proti škůdcům v hospodářství“. Zde tedy dnešní pouť ukončíme a snad se nechytneme do žádné místní pasti.

Zítra zde budeme startovat i s mnoha dětmi na školní kritérium, tak se přidejte.