7. etapa 2023: Čáslav - Týnec nad Sázavou

7.6.2023

Po noci v Čáslavi nás čeká první část po Středolabské tabuli, takže jak se kolem Kolína sluší, měla by být rovina. Ale moc tomu nevěřte ono těch kopců dneska bude více než dost. V Čáslavi umístěné Gripeny nás asi nedoprovodí, stejně bychom jim asi nestačili, tak vyrazíme na severozápad směr Kutná Hora. Toto historické město ale pouze projedeme, a tak si místní památky musíme prohlédnout pouze ze sedel našich kol. Naší první zastávkou je až Kolín. Kolín leží v oblasti úrodné nížiny středního Polabí v místech křižovatky obchodních cest. Dnešní chrámové návrší bylo osídleno od druhé poloviny 9. století. Královským městem se Kolín stal v roce 1261. Centrum města leží na skále na levém břehu Labe. Průměrná nadmořská výška je 220 metrů. V okolí města se nacházejí lužní lesy, dnes státem chráněné (Veltrubský luh). Taktéž na východ od města se nachází přírodní památka Kolínské tůně. Název Kolín patrně pochází ze staročeského slova „koliti“, tj. „zatloukat kolíky, kůly“, a souvisí s polohou Starého Kolína v často zaplavované oblasti na soutoku Klejnárky a Labe, v jehož okolí se pomocí dřevěných kůlů zpevňovala půda. Později byla pro rozvíjející se trhovou osadu vybrána výhodnější poloha na vyvýšeném místě 7 km západním směrem. Nová osada (a pozdější královské město) si ponechala jméno původní osady. To už ale zase sedíme v sedlech a stáčíme se na jih. A začínáme stoupat. Stále mírně do kopce a za chvíli jsme v Uhlířských Janovicích. Uhlířské Janovice leží 17km jihozápadně od Kutné Hory na mírně zvlněné planině, stoupající pozvolna z Polabské nížiny. Do okolí města zasahují poslední výběžky Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny. V Uhlířských Janovicích to bude naše první zastávka, a tak určitě bude co prohlížet. Občerstvíme se a už dále stoupáme směr Vlašim. Zde to bude už pěkně zvlněné, protože se zaboříme do Vlašimské pahorkatiny. Přejedeme dálnici D1, mineme Kladruby a už sjíždíme do Vlašimi. Město samotné je v údolí. Město Vlašim, které je nazýváno srdcem Podblanicka, má díky své bohaté historii a řadě dochovaných památek, svým návštěvníkům, co nabídnout. První kroky návštěvníka povedou nejspíše do vlašimského zámeckého parku, jehož dominantou ve vstupní části je vlašimský zámek. Ve Vlašimi je ale nejen zámek s nádherným romantickým parkem. Za neopominutelnou zmínku stojí také zrekonstruovaná tři náměstí v historické části města. Jejich atraktivitu zvyšují dvě kašny - Pampeliška a Zeměkoule. Asi si vše nestihneme prohlédnout, ale bude alespoň důvod se vrátit. Přejíždíme pár kopečků, bájná hora Blaník je nedaleko, ale není vidět. Za chvilku jsme v Benešově. Město Benešov leží necelých čtyřicet kilometrů jihovýchodně od Prahy, v kraji mezi řekou Sázavou a bájnou horou Blaník v nádherné přírodě a rozlehlými lesy a nedalekými zámky Konopiště a Jemniště. Nyní nás už čeká pouze poslední část etapy, cesta do Týnce nad Sázavou. Bude to ž spíše z kopce, ale pár vlnek jistě nemineme. V Týnci nad Sázavou na břehu řeky Sázavy, místě vodákům zaslíbeném, dnes spíme. Týnec nad Sázavou, město s 5 772 obyvateli je významným střediskem dolního Posázaví. Díky své poloze na řece Sázavě s řadou jezů a starých mlýnů, uprostřed lesů a díky bohaté historii byl a stále je Týnec místem vyhledávaným turisty, zejména pak vodáky. Město je rozděleno řekou na dvě části. Na levém břehu leží starší část s historickými objekty, kterým dominuje vysoká gotická věž s úchvatným pohledem do Posázaví, ale i na vrchy za Benešovem. Na břehu pravém návštěvník najde novější výstavbu, sídliště, úřady a obchody. Dominantou této strany jsou moderní objekty dvou domů s pečovatelskou službou. Za šumění místních jezů se určitě bude dobře spát a načerpáme síly na zítřejší průjezd Prahou.