Už je to tady!
Vážení a milí přátelé, cyklisté, příznivci, podporovatelé, sponzoři a čtenáři vůbec, už je to tu zase, XVII. ročník veřejné cyklotour Na kole dětem se právě rozjíždí. Tedy pro vás, kdo jste si vzpomněli, případně zjistili, že startujeme, právě dnes. Pro nás ostatní se rozjel už vloni, nedlouho po dojezdu do cíle v Toužimi. Jen jsme se trochu oklepali, začal organizační tým zajišťovat kde co, jako každoročně. Nebudeme vás zatěžovat výčtem všech náležitostí, nezbytností, potřeb, schválení, posouzení, zamluvení a žádostí, které už standardně klaply. V sobotu 29. listopadu jsme mohli tradičně zamířit do pražské Adrie, kde nám opět sponzorsky poskytli prostor i občerstvení, abychom zamudrovali o uzavřeném ročníku a představili ten nadcházející. Má to ustálený průběh – promítání snímků z poslední tour, setkání se zástupci organizací, pro něž sbíráme finance, se sponzory, s kmenovými účastníky. Vedou se řeči a poděkování, taky ukápne slzička, otrlejší jen zamačknou kroupu v oku, na závěr se představí varianty dresů na příští – tedy letošní – tour, hlasuje se, který dres dostane přednost, a my víme, že to možná skončí překvapením, bez ohledu na hlasování.
Na kole dětem znamená nejen letos devítidenní cyklotour, ale od května do září celkem 12 (dvanáct) jednodenních výjezdů pod stejnou hlavičkou, aby se pokladnička pro rekondiční pobyty dětí po onkologické léčbě plnila průběžně, nejen v červnu. Dost řečí, hup do sedel.
Družec je obec u Kladna, kde jsme už takřka zdomácněli díky zdejším občanům a jejich starostovi Zdeňku Kofentovi. Družečtí si naši akci vždycky spojí s veselicí, hraje tu kapela, sejdou se bývalí hokejoví reprezentanti z časů dávno minulých (inu Kladeňáci). Tentokrát je Družec poprvé místem startu takto časně, v osm ráno jsou muzikanti nejspíš ještě v peřinách a zdejší občané v práci, ale na hřišti školáci, tedy živo. Na srdečném přivítání se tím pádem nic nemění, ani na radostném setkání účastníků. Přivstal si i Jakub Voráček, rovněž nedaleký soused, to bylo milé. Vlahé ráno, Pepa Zimovčák tasí letošní první certifikát za finanční příspěvek (kolikpak už jich na zdejším obecním úřadu za ta léta mají? Nikdo neví přesně, ale pěknou řádku, to víme my). Děkujeme, odmávnuto, vzhůru na první kilometry z těch 951, které máme letos před sebou. Peloton čítá na devadesát jezdců, mezi nimi i pan starosta, v Družci naši akci neberou jako formalitu.
První zastávka Unhošť a paní starostka Iveta Koulová spolu s několika žáky zdejší základní umělecké školy, saxofonistou a klarinetistkou, ale žádné začátečnické foukání, hráli skvěle, zuška se prý umístila v celorepublikové soutěži na druhém místě, tleskáme, nasedáme a míříme do Jenče.
Paní místostarostka Gabriela Eisenreichová nachystala občerstvení a místní nejmenší děti, které nám na hřišti zazpívaly a paní Gabriela nám zazvonila darovaným zvonečkem na cestu k další destinaci.
Tou byl Senát České republiky. Cestu sem dobře znají dva senátoři, kteří na kolech dnes šlapou s námi. Dámy mají přednost –Adéla Sucharda Šípová je jednak zvolena za Kladno, jednak to není cyklistka z leknutí. To poznáte už podle kola – italská De Rosa, ocelový rám z trubek Columbus, vybaveno Campagnolem, zkrátka staromilecký kousek snad z 80. let, na sobě historický vlněný dres, to znalci umí ocenit. Druhý člen Senátu je prof. Jan Pirk, pravidelný účastník na dvacet let starém Authoru. Na zahradě Senátu nás přivítal předseda Miloš Vystrčil, také s námi už několikrát jel, dnes z pracovních důvodů nemůže. Přivítal nás milou zdravicí, abychom zvesela šlapali a nenechali se nikým a ničím odradit a otrávit, většina lidí že má dobré srdce. Na to parýroval profesor Pirk, že kdo má srdce špatné, ať se na něho obrátí. To je hezké, škoda, že ne všechna špatná srdce lze napravit skalpelem. Povzbudit nás přišel i prof. Pavel Pafko, přijel metrem, letos zkrátka nestihne jinak.
My pospíchali do Holešovic, kde nás starosta Prahy 7 Jan Čižinský přivítal na hřišti školy TGM. Žáci si na nás dali záležet – nachystali různé soutěže, jak sportovní (trefa míčem do malé brány nás utvrdila v tom, že se máme držet kola), tak znalostní na počítači spárovaném s našimi mobily. Tady jsme se (někteří) utvrdili, že vlak nám ujíždí pekelným tempem. My pokračovali dál na Brandýs nad Labem-Starou Boleslav, pan starosta na kole s dětskou sedačkou do úřadu.
Zapisovatel jezdí přes toto dvouměstí snad půl století, ale nikdy ho nenapadlo zabočit ke zdejšímu zámku se zahradou a pávy. To zde uvádíme jako výzvu, že někdy stačí málo a objevíte krásné věci, stačí nespěchat. Na zámeckém dvoře nás přivítal místostarosta Pavel Veselý a my si připomněli, že jsme tu alespoň počtvrté. Děkujeme a věříme, že ne na posledy.
Hupky do hotelu, dnes to bylo krátké s veselé, zítra dlouhé uvidíme.
zapisovatel Jan Králík
P. S.Jak známo, co vybereme, jde na rekondiční pobyty dětí po onkologické léčbě, finance jdou přes smluvní organizace. Tentokrát rozhodl Pepa Zimovčák v Družci přispět jedné dívence, která nás přijela povzbudit na hřiště na vozíku. Je to mimo zaběhnutou praxi, musíme to tedy přes některou partnerských organizací domluvit a zúřadovat jaksi navíc. Má někdo něco proti?
