Km 122 km, převýšení 1752 m, Ø 18,9 km/h
Než se pustíme do přiblížení dnešní etapy, je vám zapisovatel dlužen odkaz na facebook, který vám včera ze zbrklosti zatajil. Našel se čtenář, který mě za to lehce vyplísnil, všem se omlouvám a odkaz připojuji. Je tam záznam setkání Marcely Žatecké se třemi osobnostmi, však uvidíte. https://www.facebook.com/share/v/1B93QsodGA/?mibextid=wwXlfr
K věci: v noci zle cedilo, ráno jsme doufali, že shůry vylili všechny zásoby. Při odchodu ze snídaně si zapisovatel všiml kresby na stěně, u něj popisek: „František Ulrich (1880–1955), portrét významného starosty Hradce Králové, který stál u zrodu moderní podoby města ve 20. letech 20. století. Byl klíčovou postavou při spolupráci s architektem Josefem Gočárem a zasloužil se o proměnu Hradce ve vzor moderní urbanistické koncepce.“ Kolik našich moderních starostů/primátorů si za sto let zaslouží podobnou vzpomínku? Napadá vás někdo z vašich?
Nevylili. Do deště vyrazilo z královéhradeckého náměstí 46 odvážných, pršet vydrželo čtyřicet kilometrů, dalších čtyřicet bylo vlhko a posledních padesát to osychalo, nakonec svítilo i sluníčko, ale v botách to čvachtalo až do hotelu, tolik k dnešní pohodě.
První zastávka v Týništi nad Orlicí mile překvapila horkým čajem, to pan místostarosta Pavel Nadrchal chytře vymyslel s ohledem na ten nečas (nebo spíš některá z dam na úřadu?). Na náměstí mají malé muzeum historických kočárků, mrkněte tam, my nemohli, bylo zavřeno.
Pak hajdy do rodiště Karla Poláčka a Magdaleny Dobromily Rettigové. Víte? Přemýšlejte. Paní místostarostka Dana Spejchalová nás mile přivítala spolu s dětmi základní školy TGM a pozvala na koláče, moc nám bodly. Paní místostarostka si naštěstí nevzpomněla, kdy jsme tu byli naposledy, zato my si to pamatujeme moc dobře. Také lilo, tehdy nás pozvali do opraveného divadla, kde jsme si sedli v promočených dresech do nově potažených sedadel. Možná je někde na úřadu zapsáno „nebrat cyklisty do divadla!“, proto nás pohostili v domě dětí a mládeže. Než jsme odjeli, vyfotil si někdo čtyři mohykány naší tour sedící na lavici: Pepu Zimovčáka, Juru Dlabače, Juru Kalába a zapisovatele. Kdybychom si posadili na klín maturantku, dalo by to dohromady 300 let. Že bychom se dmuli pýchou, to tedy fakt ne. Než popojedeme – už víte, kde jsme zastavili? V Rychnově nad Kněžnou.
V Žamberku jsme zabočili k Divišovu divadlu, zasvěcenému knězi Prokopu Divišovi (1698–1765), vynálezci jednoho z prvních bleskosvodů (1753). S divadlem nesouvisel, ale když do jeho vehementu udeřilo, musel to být tenkrát pro místní tyátr. Přivítal nás pan starosta Jiří Mencák, také cyklista a rovněž s dobrými nápady – nachystali si na nás opravdu horkou gulášovku, ta nás po dešti zvetila. Rozkošné bylo vystoupení mažoretek z mateřské školy. Zapisovatel na tento druh atrakce s vyhazováním nohou a chromovaných tyčí s bambulemi nedrží (odkud se to tady vzalo?), ale tyhle holčičky byly opravdu milé.
Tradá do Jablonného nad Orlicí, nejprve na náměstí, kde nás přivítala paní místostarostka Martina Balážová a zazpíval pěvecký dětský sbor. Letos slaví 80. výročí od založení, převážně děvčata skvěle zpívala, paní sbormistryně Marie Foglarová to s nimi umí. Jsou tu milí lidé, například paní v trafice ochotně našla hromadu starých novin, jimiž si večer vycpeme boty a zaboha si nevzala pár korun z vděku. Z náměstí jsme odjeli na místní plovárnu, kde na nás čekal gulášek.
Co čekalo dál celý peloton, zapisovatel a další tři cyklisté nemohou podat, vypravili se s předstihem do cíle na vlastní pěst. Dopadli tak, že šlapali do DESTIKILOMETROVÉHO kopce, fakt je tak strašně dlouhý, odkud se oklikami a přes další pekelné kopce dotrmáceli do Zábřehu. To už se tady všichni ostatní veselili se starostou Františkem Johnem a místostarostou Josefem Klimkem, na rovněž plovárně nabírali sil z občerstvení připraveného očividně s láskou.
Krátce: byly to dnes galeje, takhle jsme nešplhali už dlouho, za deště a zimy, fuj. Ale jak říkal Pepa Zimovčák na náměstí v Jablonném: Co by za zmoklou jízdu daly rodiče dětí, na jejichž rekondice vybíráme, kdyby jejich ratolesti takovou péči nepotřebovaly.
S klidem v duši jdeme prát, sušit, spát, dobré to dnes bylo.
zapisovatel Jan Králík
