7. den: čtvrtek, 4. června, Bystřice pod Hostýnem – Bzenec107 km, převýšení 730 m, Ø 21,8 km/h
Dnes jsme ujeli první třetinu z poslední třetiny letošní tour, krátce – máme za sebou sedm jízdních dnů, dva zbývají do cíle.
U startu jsme se zdrželi a vyjeli o čtvrt hodiny později, to se někdy stane. Znalci tušili, že se bude spěchat.
Vyrazili jsme do Hulína, cestou se ukázalo sluníčko, cesta ubíhala, až se zastavila. Na cyklostezce zápasili s pokládkou asfaltu, a než jsme se vymanili ze zajetí stavebních strojů a štěrku, nabrali jsme další čtvrthodinu, tedy už třicet minut. Abyste věděli, cyklotour má přesný harmonogram, řeknu-li na minutu, je to tak. Do Hulína jsme přijeli ulicemi lemovanými školáky, těm asi náš pozdní příjezd na úkor vyučování vcelku nevadil, však sami vzpomínáte, pravda. Pan starosta Jaromír Žůrek říkal, že školáků je na pět set, takové ovace jsme nečekali. Byl tu připravený program, šikovní kluci předváděli parkur na překážkách a my předváděli kvapné doplnění zásob a rychle do Koryčan.
Přejezd do Koryčan patřil letos k nejdelším a nejrychlejším, bohužel. Do sedla se vyšvihl Martin Kvintus s pokynem dohnat půlhodinové zpoždění. Jel na vysokém kole třicítkou, v kopcích postupně odpáral ty, kteří si mysleli, že mají natrénováno, a rovněž ty, kteří sice natrénováno měli, ale pro kategorii seniorů, což je výraz sice korektní, ale nevystihuje starobního důchodce. Nebabrejme se v tom.
V Koryčanech nás vítala starostka Hana Jamborová, která nás mile překvapila vychlazenými kousky melounu. Když jedete a pere do vás slunce, je rozdíl mezi vlažným melounem a melounem de lux z chladničky náramný.
Do královského města Kyjova jsme už jeli normálně příjemnou cyklostezkou ve stínu, a přijeli na čas. Přivítal nás pan místostarosta Kamil Filípek, lehké občerstvení a malé vysoké kolo ve stojanu. Pravá chvíle (taky už je večer) na pohádku o Měsíčkovi. Tak tedy žil byl v Kyjově Josef Měsíček se synkem Zdeňkem. Táta se rozhodl, dávno tomu, nějaký čtyřiatřicet let, že začne vyrábět něco, po čem je na trhu díra, totiž vysoká kola. I zašel do banky, aby tam vyjevil svůj podnikatelský záměr. Půjčí mu peněžní dům padesát tisíc korun? Úředník za šaltrem se mohl potrhat smíchy (dá rozum, že jen v duchu), ale pana Měsíčka neodbyl. Půjčí mu, půjčí, ale pět milionů. Kdo by se páral s padesáti litry, jak se v podnikatelských kruzích říká. Ehm, zvážil pan Měsíček svoji výrobnu v garáži, to je, jaksi, zbytečně velký ranec. Tedy si nepůjčil nic. Protože se vám už asi klíží víčka, vezmeme pohádku hákem. Táta Měsíček už odešel, věci se ujal junior Zdeněk. Vyrábí vysoká kola pod svým jménem, a protože je to poctivec, přemrštěný detailista, lpící na poslední matičce a nejmenší drobnosti, jezdí na jeho kolech nejen hordy našinců, ale podobní fandové v celé Evropě, v USA, Kanadě, v Austrálii, v Asii, v Africe, jeden stroj si přijel osobně vyzvednut Novozélanďan, kolo Měsíček si koupil i pan Colnago, to je mezi výrobci kol hlava nejpomazanější. Kdybyste chtěli kolo Měsíček vidět, přijďte se podívat zítra na start, jezdí na něm i Pepa Zimovčák. Zazvonil zvonec, a pohádky je konec. Nevím, kolik podnikatelů z Kyjova a okolí exportuje své výrobky po celé zeměkouli, jednoho jsme vám dnes naservírovali. A k tomu malému vysokému kolu před radnicí: je to výrobní č. 2 (jednička se rozpadla a neexistuje), jezdit se na něm naučilo už jedenáct dětí, na další kolo čeká.
Z Kyjova do Svatobořic-Mistřína je to kousek, starosta pan Radek Schneider nás mile přivítal, Pepa je tu jako doma, už sedmnáct let je patronem místní školy, zaměřené na sport. Mohli si vybrat někoho lepšího?
Teď to šlo od obce k obci po pár kilometrech. Ve Vacenovicích se nás ujala paní místostarostka Věra Šťastná a domácí napečené koláče (ten makovec se povedl!).
Další zastávkou byl Vracov, kde pan starosta Petr Fridrich na své spoluobčany prozradil, že se rodí se znalostí jízdy na kole, že prototypem místního občana je Vracovanka, která jedouc na kole má na zádech postřikovací konec, přes řídítka motyku a na nosiči koš se zeleninou ze zahrádky. Však se prý Vracovjanům říká „saláti“ (to řekl pan starosta, to není ze zapisovatelovy hlavy).
Z Vracova hupky do Bzence, s pelotonem šlapal i Mety (jak že se jmenuješ? No přece Metoděj!). Hezké jméno, šikovný devítiletý kluk, nadrtil celou dnešní etapu. Dobrý, Mety!
Za námi je další krásný den. Dobrou.
zapisovatel Jan Králík
