sobota, 6. června, Mikulov–Třebíč 97 km, převýšení 950 m, Ø 21 km/h
Poslední etapa, krásné počasí, to nejlepší na konec. Protože se blížíme cíli a mnozí už jsou myšlenkami u svých blízkých, v práci, na zahradě, dokonce chtějí stihnout výročí svatby, připadající na tento den, není na společné klidné rozloučení moc času.
Tedy jsme se včera večer společně sesedli, abychom si vzájemně poděkovali a připomněli ty, kteří se na zdárném letošním průběhu tour zasloužili měrou vrchovatou. Nikola Lomjanská připravovala nejrůznější setkání a jednání během roku, tour v jejím průběhu manažovala, aby všechno klaplo, nic nedbala, že je v požehnaném stavu. Martina Střížová se starala, abychom se všichni vyspali, ač náš počet se denně měnil za pochodu, pak to všechno spočítá a rozešle, kolik kdo zaplatí. Ivona a Pavel Misařovi přejížděli od štace ke štaci, aby na místě vybalili stolek, na něm nabízeli dresy, ponožky, trička, čepice atd., pak to rychle zase sbalili a šup do dalšího města či obce, a tak stále dokola. Matěj Motyčka na každé zastávce zapojil aparaturu, seznámil ty, kteří na nás čekali, co je smyslem tour, pak představil zástupce úřadu a zastavení moderoval, denně pořád stejný příběh, ale pokaždé jinak. Kudy povedou trasy, kde se vyhnout a jak najet na cyklostezky, kde je to ošemetné kvůli kolejím nebo objížďkám, to měl na starosti Jarda Flíček. Luboš (on je to Lubomír, ale tak mu nikdo neřekne) se staral o web, abyste měli včas přehled, co se stalo a co se děje. Jarda Bystřický, Saša Zimovčák (jasně, rodina se musí zapojit), Saša Fedoročko, Tomáš Měsíček, Radek Henčl, Erik Gazda kočírovali zapůjčené peugeoty, což je ubíjející nádeničina, denně na jedničku a dvojku absolvovat přes sto kilometrů, někdo vpředu s majáčky, někdo vzadu jako sběrný vůz, převážet bagáž všech účastníků, dát pozor, aby se auta v tom mumraji neškrábla. Naši motorkáři Milan Opička, Bedřich Žížala a Vladislav Stěhule dali těm svým mašinám také zabrat, přejíždět od křižovatky ke křižovatce, chránit nás při průjezdu a zase popojet, dejte pokoj. Abyste si o naší tour udělali barevnou představu, dokumentoval ji Ivo Dvořák, ačkoli je to stále stejný námět, dělá to nápaditě. O Martinu Kvintusovi, který pomalu přebírá roli jezdce na vysokém kole, už byla během raportů řeč, bere to skvěle. Věřili byste, když už jsme u výčtu těch, kteří dělají víc, než jen plní své povinnosti (vzpomínáte na včerejší řeč pana starosty ve Veselí nad Moravou), že od začátku projektu jezdí vyšvihaný chlapík, který za ta léta věnoval na konto asi tak hroudu zlata, jmenovat zakázáno, tedy aspoň firma SMO. Ufff. Těm a dalším včera náš principál poděkoval, také nějakou květinku rozdal, padlo pár vtípků a večer pomalu spěl do závěru.Zapisovateli leželo poděkování na srdci, aby na nic a na nikoho nezapomněl, což se jistě nepodařilo, ale snažil se, seč mu paměť stačila.
K průběhu dneška. Start z Mikulova podle plánu s mnoha novými cyklisty nad plán, což nás těší, tohle není soukromý výlet (na startu nás bylo kolem stovky). Před startem malé zdržení, naši motorkáři si vzali slovo, že mají pro nadaci malý dárek. Bedřich Žížala ukázal, co schovával za zády. Takový obrázek, na formátu šetřili, vozit na mašině nástěnku nejde, zato na čísle si dali záležet. Ti tři věnují na konto 25 000 korun. Že s námi jezdí gratis, se rozumí samo sebou. Chlapi, děkujeme.
Obec Vlasatice slaví letos 750 let a první podporu nadaci Na kole dětem. Děkujeme za přivítání panu starostovi Pavlu Procházkovi, také paní účetní Michaele Sendlerové. Doporučujeme podívat se na střechu obecního úřadu, na komíně bydlí čapí rodina, hezké.
Na náměstí v Moravském Krumlově zaslechl zapisovatel poznámku vzrostlého táty k malému hošíkovi: „To jim připravila maminka, oni se napapkají a pojedou dál.“ Obložené jednohubky nachystala paní Brabcová z blízkého penzionu Pastouška. Pan radní Robert Friess nás pozdravil, popřál, ať nám to v kasičkách přibývá, a na konto nadace také něco za úřad přidal, děkujeme.
Jaderná elektrárna Dukovany je náš dlouholetý štědrý sponzor. Těšíme se sem nejen kvůli tučnému šeku, ale také pro vlídné přijetí milou Janou Štefánkovou, zástupkyní Nadace ČEZ pro Vysočinu a jižní Moravu. To není jen zdvořilostní fráze. Paní Jana je také místostarostkou obce Rokytnice nad Rokytkou, kde uspořádali dětský jarmark, na němž se do zavařovací lahve vybralo 11 080 korun. A protože přes její obec nejedeme, přivezla paní Jana tu částku ve skleněné kasičce sem do elektrárny s sebou. Odvážíme si tedy symbolický šek, zavařovačku od okurek s penězi a dvě lahve bílého rýnského ryzlinku z vinohradu na jižním náspu elektrárny. Moc se nedivte, víno tu pěstují už pár let a když se urodí, vydá to na 2500 neprodejných!!! zářivých sedmiček. Posilněni koláčky z Mohelenského dvora od Karla Malého a obdarováni děkujeme a pokračujeme v krasojízdě do……
Řízko… Rouchovan. Přijeli jsme sem po třinácté nebo po čtrnácté, už si to nikdo nepamatuje, ani pan starosta Vladimír Černý, který kroutí sedmé (!) volební období. Probíhá to podle stále stejného scénáře, vítají nás vždycky lodnou řízků, letos jich nasmažili 167, v pelotonu nás nebude o mnoho méně. Pan starosta předal Josefovi šek, příští rok prý zohlední inflaci ☺.
Posilněni nabíráme směr Dalešice. Říká vám to něco? Jasně, Postřižiny, tady se to točilo. My jsme sem zatočili poprvé. Petr Řehořka, člen správní rady, by v tom filmu mohl hrát pana správce. Domluveno, že tu nejsme naposledy. Příště si poslechneme, jak to tu vypadalo, když to dvacet let po zastavení výroby koupili. Teď to vypadá skvěle, pivo je prý lahodně hořké, jako šlapající cyklista nemohl zapisovatel mok vyzkoušet, věřte nevěřte.
A je tu Třebíč, finis coronat opus, přeplněné náměstí, sportovní dětské odpoledne, soutěže, běžecký závod, muzika, mažoretky a závěr veřejné cyklotour Na kole dětem. Jsme v hájemství starosty města Pavla Pacala, který s námi už léta jezdí, ale řádně, celou tour. On dobře zná motiv tour, má vlastní zkušenost, ta ho také do pelotonu před lety přivedla. Město se šekem opravdu vyznamenalo. Na kole se svezl kousek i hejtman Martin Kukla a nepřijel prázdnou. Nakonec si vzal mikrofon Pavol Dorčák, generální ředitel Metlife pro ČR a SR, náš zásadní sponzor, který si pro nadaci připravil opravdu ranec. K těm částkám, které jsme až na výjimky neuvedli: všechno najdete na našem webu, a to nejen částky od sponzorů, ale také z kasiček, které budou úředně odpečetěny, a částku, kterou jsme získali prodejem.
Odbila čtvrtá odpolední, odpálili jsme několik lahví sektu, připili si na zdárný průběh a krásný závěr, nikdo se nevyválel, zaznamenali jsme jediný defekt, najeli jsme 982 kilometrů a nastoupali něco přes 10000 metrů. Skvělé to bylo. Všechno dobré, za rok zas.
zapisovatel Honza Králík
P. S. Ještě někomu bychom mohli na závěr poděkovat, on to sám neudělá. Tomu, kdo všechno před lety spískal, sedmnáct let tu káru táhne a potáhne dál, to si pište. Josefu Zimovčákovi. Pepo, díky.
