Na kole dětem

15. den cesty Ivana Burkerta do Skotska

8. Červenec 2019

Ráno budíček v 7:00, ale z postele se nám moc nechce. Ivan psal do půl druhé deník a teď po ránu ho ještě dopisuje. Já jsem usnul někdy po půlnoci. V noci byla pěkná kosa. Jsme po snídani, vyčistil jsme tašku po vyteklým šampónu a vyrážíme. Je 9:30 a nabíráme směr Luxemburg. Sjeli jsme po silnici N928 do údolí k řece Máza a vydáváme se po jejím pravém břehu jižním směrem k městu Dinant. Ivan zkouší cyklostezku, ale po pár kilometrech to vzdává a volí přilehlou silnici N92. V 11:00 ve městečku Dinant krátká zastávka na kafe ( z termosky – žádný dlouhý zdržování). Ivana jsem vyhnal šlapat a já jdu obhlídnout město, něco nafotit a sehnat chleba. Jak jsem zjistil, narodil se tu v roce 1814 vynálezce saxofonu Adolphe Sax. Zdržel jsem se tady skoro hoďku, tak musím vyrazit za Ivanem. Za městem opouštíme řeku a začíná pěkný 8% stoupáček. Krajinka se nám začíná lehce vlnit. Ve 12:15 dojíždím Ivana ve městečku Beauraing (bůh ví jak se to čte), dostává loka coly a dvě lžíce kuskusu, co nám zbyl od večeře. Ve vesničce Revogne po jednom z dalších stoupáků děláme menší údržbu kola. V těchto kopcích děláme zastávky trochu častěji. Občas do něčeho kousnout, sem tam přenastavit pedály. Před městečkem Libin míjíme muzeum Euro Space Center. Věnuje se přibližování výzkumu vesmíru a zaměřeno je na rodiny s dětmi. Krajina je tu hodně kopcovitá a Ivan je, jak sám říká „na šlupky“. Je půl páté, máme odjetou necelou stovku, Ivan obléká třetí suchý dres a zase do toho šlape. Začal zlobit klínek v klice, tak rychle opravujeme. Docela by se hodil pilník, ale ten nemáme. Ještě, že mě žena Ája tak dobře vybavila na cestu. Dochází mi, že mám někde pilníček na nehty. Jak se zrovna hodí. Ztratili jsme půlhodinu, ale Ivan už zase šlape. Rychle uklízím nářadí a vyrážím za ním. V půl sedmé ve městečku Heisch dáváme čtvrtý suchý trikot (teda on je to pořád ten druhý, ale už zase uschnul). Městem Arlon jsme jen profrčeli Bo neni čas. Chceme se dostat co nejblíže k Lucembursku, ideálně až do něj. Za městem je vyfrézovaná silnice, ale dost hrubě. Snad to gumy vydrží. V 19:15 vyjíždíme do Lucemburska. Začínáme hledat místo na spaní. V 19:45 máme odjeto cca 150 km. Ivan je rád, že to má pro dnešek za sebou. Našli jsme krásný zastrčený místečko i s potokem. Rozděláváme pivo a šup do koupelny. Ohříváme polévku a svíčkovou s těstovinami. Než umyjeme nádobí a přeskládáme auto na spaní, je čtvrt na jedenáct. Teď ještě Ivan píše deník a já dopisuji report. Začíná se dělat zima, tak dáváme panáka becherovky a zalézáme do auta. Tak pro dnešek je to asi všechno…